Odkaz na Gen Z verzi: Kdo_na_prohibici_vydělává?_(GEN Z)

Úvod

Současná drogová prohibice sice oficiálně slouží k "ochraně společnosti", ale v praxi vytváří i vítěze – skupiny, které na tomto stavu přímo či nepřímo profitují. Kdo tedy má z udržování zákazu drog prospěch?

Stát: Justiční a policejní aparát

Stát (justiční a policejní aparát) – Pro vládní instituce představuje válka proti drogám zdůvodnění pro vysoké rozpočty a rozsáhlý aparát. Policie, celníci, soudy i vězeňský systém získávají financování a personál právě díky nelegálnímu trhu s drogami. Například v USA prudce vzrostly výdaje na prosazování drogových zákonů od 70. let do současnosti na desítky miliard dolarů ročně, což vedlo k rozšíření počtu agentur a zásahových jednotek. Podobně i v jiných zemích vytváří prohibice stálou pracovní náplň pro tisíce úředníků – od policistů po soudce. Pro politiky je téma drog často prostředkem, jak si získat body u veřejnosti tvrdým postojem. Stát tak vynakládá ohromné prostředky, ale také skrze pokuty či majetkové konfiskace určité finance inkasuje. Existence rozsáhlého protidrogového aparátu se pak stává sama sobě účelem – úřady mají zájem na zachování status quo, který ospravedlňuje jejich roli.

V bodech

Obrovské rozpočty na boj proti drogám (policie, soudy, věznice).
Zabavování majetku (tzv. asset forfeiture) v některých zemích.
Politici získávají politické body za „tvrdý postup“.

Kriminální organizace

Organizovaný zločin – Nelegální status drog garantuje obrovské zisky kriminálním organizacím. Kartely, gangy a mafie ovládají černý trh, kde díky neexistující legální konkurenci mohou nasazovat monopolní ceny. Výroba omamných látek bývá levná, ale konečná pouliční cena je násobně vyšší, protože odráží riziko postihů. Tento rizikový "příplatek" proudí přímo do kapes zločinců. Historie prohibice alkoholu v USA (1920–1933) ukázala, že zákaz vytvořil Al Caponeho a jemu podobné – totéž platí pro dnešní drogy, kde kolumbijské kartely či mexické gangy vybudovaly impéria na dodávkách kokainu, pervitinu a heroinu. Tyto skupiny mají motiv aktivně bránit změnám zákonů; v některých zemích dokonce uplácejí politiky a policisty, aby si prohibici udržely. Násilí a korupce jdou ruku v ruce s bojem o nelegální trh. Organizovaný zločin by legalizací přišel o svůj primární příjem a vliv (více o dopadech regulace na černý trh viz Jak legalizace mění trh?).

V bodech

Monopolizace trhu: v ilegalitě nemají legální konkurenci.
Vysoce ziskový byznys → drogy mají obří marže (rizikový příplatek).
Klasická paralela: období alkoholové prohibice v USA → Al Capone a spol.

Farmaceutický průmysl

Farmaceutický průmysl – Velké farmaceutické firmy mají překvapivě také svůj zájem na zachování některých zákazů. Mnohé přírodní drogy (např. konopí, psychedelické houby, kratom) totiž představují alternativu k produktům farmaceutických společností. Legalizace konopí pro léčebné i rekreační účely například snižuje odbyt syntetických léků proti bolesti, úzkosti či nespavosti. Farmaceutické firmy investují do vývoje vlastních preparátů a lobbují proti legalizaci látek, které nemohou patentovat. Historicky byly zaznamenány případy, kdy farmaceutická společnost financovala kampaň proti legalizaci konopí, protože se obávala konkurenční léčby bolesti. Tyto firmy argumentují obavami o zdraví veřejnosti, ve skutečnosti však často chrání svůj ziskový trh s léky (např. opioidní analgetika, antidepresiva). Udržování některých látek v ilegalitě jim nahrává – mohou nabízet vlastní (často návykové) medikamenty jako jedinou legální možnost. Z prohibice tedy těží nepřímo díky omezení konkurenčních alternativ.

V bodech

Lobbing proti přírodním alternativám (konopí, psychedelika).
Bojí se konkurence pro své patentované léky (opioidní analgetika, antidepresiva).
Příklad: Některé firmy financovaly kampaně proti legalizaci konopí.

Závěr

Všichni výše zmínění aktéři – od státních složek po mafiánské bossy – mají společný zájem na pokračování prohibice. To vysvětluje, proč je změna drogové politiky tak obtížná: reformy ohrožují finanční a mocenské jistoty těchto skupin. Pro společnosti jako celek by však změna znamenala přesunutí těchto výhod od šedé zóny k veřejnému prospěchu. Jak konkrétně by legalizace proměnila současné rozložení zisků, rozebírám v Jak legalizace mění trh?.

V následující kapitole se podíváme na to Co způsobuje prohibice?.

← Zpět na obsah