Odkaz na Gen Z verzi: Jak legalizace mění trh? (Gen_Z)

Úvod

Pokud by došlo k legalizaci a regulaci drog, drasticky by se proměnilo současné rozložení sil a toků peněz. Mnohé nevýhody prohibice, o nichž jsme mluvili, by ustoupily novým příležitostem a pozitivním efektům. Podívejme se, jaké změny by legalizace přinesla v ekonomické oblasti, v sektoru farmaceutik a v oblasti kriminality a chování uživatelů.

Ekonomické přínosy

Legální regulovaný trh s donedávna zakázanými látkami by vytvořil zcela nové ekonomické odvětví. Stát by namísto utrácení miliard za potírání drog začal vybírat miliardy na daních. Peníze, které dosud plynuly podsvětí (viz Kdo na prohibici vydělává?), by se přesunuly do legální ekonomiky. Vznikla by nová pracovní místa – od farmářů a výrobců přes distributory až po prodejce v obchodech či lékárnách. Například legalizace konopí v některých státech USA vedla ke vzniku desítek tisíc pracovních míst a celé nové branže podnikání (pěstírny, výzkumné laboratoře, turistický ruch spojený s konopím). Stát na tomto odvětví také významně vydělává: v Coloradu od roku 2014 na daních z prodeje marihuany přiteklo každoročně přes 200 milionů dolarů, které byly investovány do školství, zdravotnictví a infrastruktury. Podobné příjmy by mohly plynout i z dalších komodit, pokud by byly regulovány – ať už by šlo o zdanění prodeje, nebo o licenční poplatky pro prodejce. Kromě přímých daňových příjmů by legalizace přinesla úspory: méně peněz by bylo třeba pro policii a vězeňství, ulevilo by se soudům. Studie odhadují, že kombinace ušetřených výdajů a nových příjmů by mohla být velmi významná. Například analýza think-tanku Cato Institute spočítala, že kdyby USA legalizovaly všechny dnes zakázané drogy, ušetří na výdajích a získají na daních v souhrnu přes 100 miliard dolarů ročně. I když toto číslo je jen odhadem, směr je jasný – legalizace by znamenala finanční přínos pro veřejné rozpočty místo současného čerpání zdrojů. Navíc by bylo možné lépe kontrolovat a ovlivňovat, kam peníze z drog jdou (např. je cílit do prevence a léčby závislostí). Společnost by tak místo rolí oběti a plátce mohla z drog mít i užitek ve formě investic do společensky prospěšných oblastí.

V bodech

• Daně z prodeje, nové pracovní příležitosti (pěstování, distribuce, prodej).
• Peníze místo mafie jdou do státní pokladny (Colorado: stovky milionů dolarů do školství).
• Menší výdaje na represi, více zdrojů na prevenci a léčbu.

Farmaceutické alternativy a konkurence pro farmaceutické monopoly

Legalizace některých dosud nelegálních látek by také otevřela trh s léčivy a rekreačními substancemi širší konkurenci. Jak jsme zmínili, farmaceutické firmy dnes těží z toho, že jejich produkty nemají konkurenci v přírodních drogách (část 2). Kdyby byly přírodní alternativy uvolněny, velké farmaceutické monopoly by přišly o část exkluzivity. Například legalizace konopí pro léčbu bolesti umožňuje menším firmám nebo i státem řízeným projektům nabízet pacientům levnější přírodní terapii místo drahých syntetických opioidů. Podobně výzkum psychedelik (jako psilocybin či MDMA) pro léčbu duševních onemocnění nabral v posledních letech na obrátkách – pokud by došlo k jejich regulovanému zpřístupnění, farmaceutický trh s antidepresivy a anxiolytiky by čelil nové konkurenci. To může vést ke snížení cen léků a inovacím, protože velké firmy budou nuceny reagovat a nebudou mít monopol na jedinou možnost léčby. Především by tím však získali pacienti a spotřebitelé: širší paleta dostupných látek znamená, že si mohou zvolit, co jim vyhovuje nejlépe, ať už jde o přírodní preparát nebo farmaceutikum. Big Pharma by se mohla zapojit do nového trhu – například vyrábět standardizované produkty z konopí či halucinogenů – ale už by nemohla diktovat podmínky skrze prohibici konkurence. Pro výzkum by legalizace byla také vzpruhou: uvolnily by se ruce vědcům zkoumat terapeutický potenciál dnes ilegálních látek, což může přinést nové objevy v medicíně. Celkově by tedy legalizace narušila některé současné monopoly a posílila tržní prostředí ve prospěch koncových uživatelů.

V bodech

• Omezení monopolů Big Pharma – přírodní látky (konopí, psychedelika) mohou být levnější a účinné.
• Výzkum se otevře (psilocybin, MDMA v terapii).
• Zákaz brzdil potenciální inovace.

Dopad regulace na kriminalitu a chování uživatelů

Regulovaný trh s drogami by zásadně změnil i chování uživatelů a charakter případné kriminality. Jakmile stát převezme kontrolu nad distribucí, černý trh dramaticky oslabí nebo zanikne. Uživatelé již nemusejí vstupovat do kontaktu s podsvětím, aby získali svou látku – mohou ji legálně zakoupit v kontrolované kvalitě. Tím se přetrhne tzv. efekt přechodové drogy (gateway efekt), kdy kontakt s dealerem zvyšoval riziko, že člověk zkusí i nebezpečnější substance. Klasický příklad: člověk kupující marihuanu u překupníka mohl být přemlouván k vyzkoušení pervitinu; v legálním obchodě nic takového nehrozí, prodavač nemá motiv nabízet něco jiného než to, pro co zákazník přišel. Regulace také umožní zavést kontrolu věku – prodejci by byli licencováni a trestáni za prodej nezletilým, což je opakem situace na ulici, kde se k droze může dostat i dítě školou povinné, pokud má peníze. Uživatelé v legálním prostředí mají přístup k informacím a edukaci: například na obalu výrobku jsou uvedeny přesné dávky a varování, existují kampaně jak užívat s menším rizikem, případně personál lékáren či speciálních prodejen může poradit. To vše přispívá k odpovědnějšímu užívání – lidé znají sílu látky, nepřekračují dávky tak často, nevznikají tolik panické situace z neznámých účinků. Navíc odpadá stigma a strach, takže pokud uživatel pocítí, že má problém, snáze vyhledá pomoc (protože se nemusí bát trestu). Kriminalita spojená s uživateli by se rovněž snížila: legální uživatel nepotřebuje krást, aby zaplatil extrémní černotržní cenu, protože legální cena by byla blíže běžné tržní hodnotě výrobku a navíc by mohl existovat systém sociální podpory či léčby pro nemajetné závislé. Samozřejmě i v legalitě mohou lidé páchat trestné činy pod vlivem drog (stejně jako pod vlivem alkoholu), ale to je problém zvládnutelný standardními zákony (např. postihy řízení v opilosti se aplikují i na jiné omamné látky). Klíčové je, že násilná kriminalita spojená s bojem o trh a druhotná kriminalita z existenční nouze by se výrazně omezily. Uživatelé by nebyli hnáni do extrémních situací ilegálního prostředí, a drogová subkultura by se mohla více integrovat do společnosti namísto existování v podzemí. Celkově by regulace proměnila drogy z tématu policejního na téma zdravotní a sociální, což by bylo zdravější jak pro uživatele, tak pro společnost.

V bodech

• Černý trh se zmenšuje, klesá počet gangových přestřelek.
• V Portugalsku se snížila drogová kriminalita, v Uruguayi po legalizaci konopí slabší vliv překupníků.
• Uživatelé si nemusí obstarávat látky nelegálně → méně vedlejší kriminality.

Závěr

Legalizace a regulace drog tedy slibují nemalé přínosy: ekonomické zisky, oslabení zločinu, posílení svobodné volby a bezpečnější prostředí pro všechny. Není to ovšem všelék – i v legalizovaném režimu zůstává otázka, jak pomoci těm, kteří se stanou na látkách závislými a potřebují podporu. Souběžně s právní změnou je nutné posílit systémy prevence a léčby, aby výsledná politika byla skutečně humánní a účinná. Právě hledání optimálního přístupu k závislostem bude tématem následující kapitoly Optimální řešení pro závislosti.

← Zpět na obsah